V malé vsi v Záhrobí u Bělčic se 8. října 1918, na úsvitu nových českých dějin, narodil manželům Barnášovým synek Václav. Zdárně prospíval a v šesti letech začal navštěvovat obecnou školu. Ve třídě na zdi tehdá visel portrét prezidenta Tomáše Garrique Masaryka a lidé byli nadšeni z nově nabyté svobody. Po absolvování obecné školy se Vašek vyučil u p. strojníka Siblíka v Bělčicích. Krátce poté dostal místo v plzeňské škodovce. To již skončilo poklidné období mezi dvěma válkami a nastoupila éra protektorátu. Celých šest válečných let Václav dojížděl za prací do plzeňské Škodovky, která se tehdy specializovala na výrobu děl. Ve Škodovce pracoval i poté, co válka skončila a výroba se přeorientovala ze zbrojní na civilní. Jako pracujícího důchodce ho zastihl rok 1989, kdy se naše republika transformovala na svobodnou zemi. Milénium pak oslavil pan Barnáš již jako důchodce. Do dnešních dnů tráví svůj čas s milující rodinou, která čítá dvě dcery s rodinami, pět vnoučat s rodinami a devět pravnoučat.
K letošnímu výročí krásných 99 let přišla popřát panu Barnášovi starostka města Marie Čápová a za újezdské spoluobčany Miluška Myslivcová. Panu Barnášovi popřáli pevné zdraví, radost z vnoučat a pravnoučátek a mnoho spokojenosti, a k tomuto přání se přidává i redakce Kasejovických novin.
