REAKCE NA PŘÍSPĚVEK V NÁVŠTĚVNÍ KNIZE
Reagujete na tento příspěvek
Podle dostupných údajů má investor roční využití zdroje vypočtené na 25%. Tento údaj je veřejně dostupný na stránkách www.cenia.cz/eia. Znamená to, že elektrárna bude 25% roku dodávat jmenovitý výkon a 75% roku bude stát. Ta efektivita je plně věcí investora a nám do toho nic není. Ale můj názor zakládající se na orientační analýze dat z ERU a několika exkurzí a konferencí jest tento:
Podle ERU je průměrné roční využití VTE v ČR 21%. Z exkurze na větrné farmě Kryštofovy Hamry umístěné 900 m.n.m vím, že roční využití mají 25,3%. Výkon elektráren umístěných v okolí K. Hamrů (se zahrnutím i větrné farmy Měděnec) je přes 50 MW. A to je téměř 1/3 celkového výkonu instalovaného ve větrných elektrárnách v celé ČR. Logicky vydedukujeme, že když je průměr 21%, a téměř jedna třetina souboru je 25,5%, tak musí velká část elektráren být pod 21%. A to bude i případ Kasejovic - můžeme polemizovat o tom, zda jsou tady rovnocenné podmínky jako v Krušných horách ve výšce 900 m.n.m. Právě že velmi vysoké dotace do OZE dovolují investorům stavět i v lokalitách, které jsou nevhodné. Je to pouze otázkou ekonomiky. A výpočet není jinak složitý.
Mimoto by mi zajímalo, jak budeme investora nutít k tomu, až za 20 let bude životnost elektrárny pryč, aby stroje odstranil. 20.11.2009 byla ve zprávách zajímavá reportáž o roztržení vtrtule - lokalita v ČR. Zákony na to nemáme a investor bude chtít logicky vydělávat co nejvíce - tedy do havárie zařízení.
Proto se ptám, co to komu přinese? Obec jak vidím z toho nic mít nebude, lidé se budou muset omezovat při pohybu v lokalitě, dojde k poklesu cen pozemků v okolí a energetice to nepřinese nic podstatného - krom zdražení el. energie a nutnosti udržovat mnohem větší objem záložního výkonu.
Podle ERU je průměrné roční využití VTE v ČR 21%. Z exkurze na větrné farmě Kryštofovy Hamry umístěné 900 m.n.m vím, že roční využití mají 25,3%. Výkon elektráren umístěných v okolí K. Hamrů (se zahrnutím i větrné farmy Měděnec) je přes 50 MW. A to je téměř 1/3 celkového výkonu instalovaného ve větrných elektrárnách v celé ČR. Logicky vydedukujeme, že když je průměr 21%, a téměř jedna třetina souboru je 25,5%, tak musí velká část elektráren být pod 21%. A to bude i případ Kasejovic - můžeme polemizovat o tom, zda jsou tady rovnocenné podmínky jako v Krušných horách ve výšce 900 m.n.m. Právě že velmi vysoké dotace do OZE dovolují investorům stavět i v lokalitách, které jsou nevhodné. Je to pouze otázkou ekonomiky. A výpočet není jinak složitý.
Mimoto by mi zajímalo, jak budeme investora nutít k tomu, až za 20 let bude životnost elektrárny pryč, aby stroje odstranil. 20.11.2009 byla ve zprávách zajímavá reportáž o roztržení vtrtule - lokalita v ČR. Zákony na to nemáme a investor bude chtít logicky vydělávat co nejvíce - tedy do havárie zařízení.
Proto se ptám, co to komu přinese? Obec jak vidím z toho nic mít nebude, lidé se budou muset omezovat při pohybu v lokalitě, dojde k poklesu cen pozemků v okolí a energetice to nepřinese nic podstatného - krom zdražení el. energie a nutnosti udržovat mnohem větší objem záložního výkonu.
Tučné položky jsou povinné.
Návštěvní kniha je moderována.
Text obsahu nesmí obsahovat odkazy, chcete-li sdělit ostatním adresu nějaké stránky vepište ho do textu formou www.xxxxx.xx.
Zadávaný email je chráněn proti spamu.
