NÁVŠTĚVNÍ KNIHA

Ovšem já osobně tuto studii nepovažuji za jednoznačnou, protože si nejsem jist zda-li má oporu v zákoně a lze zvážit i možnost, že je tato studie může být účelová.

Chtěl bych se zeptat investora, zda-li četl novou studii Plzeňského kraje, protože dle výstupů studie není na Nepomucku žádné území vhodné pro stavbu větrných elektráren (tedy vyšších než 35m) a předpokládám, že odbor výstavby a životního prostředí ORP Nepomuk se bude při rozhodování o tuto studii opírat.
Upřímě řečeno, přestože obnovitelné zdroje energie podporuji, Kasejovice zřejmě nejsou vhodné na budování VE. Nejsem v tomhle směru odborník, tudž bych se chtěl zeptat na názor investora. Protože zda-li mají za Kasejovicemi stát elektrárny a jejich vrtule se nebudou točit, díky slabému větru....kde je efektivita. Počítám s reakcí. S pozdravem JC
Viz odkaz:
http://www.kr-plzensky.cz/file.asp?name=1004102070417094 446.pdf&folder=291

Ještě bych se chtěl doplnit. Podíval jsem se do statistik Energetického regulačního úřadu na výkony vodních elektráren. S vodními elektrárnami je to poněkud složitější.
Vámi zmíněné Cenové rozhodnutí ERÚ předpokládá dotaci 3 Kč/kWh pouze pro elektrárny, které jsou uvedené do provozu v nové lokalitě po 1.1. 2010 a jejich výkon nepřesahuje asi 10 MWe. Když jsem prostudoval elektroenergetické statistiky ERÚ, tak v ČR je k 31.12.2008 instalovaný výkon ve vodních elektrárnách 1045,33 MWe. Plus ještě 1146,5 MW v elektrárnách přečerpávacích (nejsou předmětem podpory OZE). Meziroční přírůstky výkonu vodních elektráren jsou: 2003 – 5,51 MWe, 2004 – 10,17 MWe, 2005 – 5,04 MWe, 2006 – 9,01 MW, 2007 – 0,49 MWe, 2008 – 16,36 MWe a 2009 – (-12,95 MWe). Tedy v roce 2009 do září máme naopak pokles výkonu. Je vidět, že vodních elektráren vystavěných na zelené louce je opravdu minimum. Přírůstky výkonů jsou dány především rekonetrukcemi starších zařízení. Elektrárny po rekonstrukci jsou dotovány jen 2,35 Kč/kWh a největší část elektráren byla uvedena do provozu před 1.1. 2005 a tedy spadají do výkupní sazby 1,83 Kč/kWh. Vodní elektrárny dále mají funkci regulační pro daný tok. Což je na rozdíl od větrných a fotovoltaických elektráren pro danou lokalitu přínosem – tento přínos nikdo neplatí. O možnostech regulace sítě jsem se zmínil včera.
U větrných elektráren Energetický ústav Brno předpokládá do roku 2015 nově instalovaný výkon až 1100 MW. Podle investorů dokonce 1800 MW. Takže u větrných elektráren jsme řádově někde jinde.
Větrné elektrárny mají mimo povinných výkupů vyrobené elektrické energie také dotace při výstavbě z fondů EU a SFŽP. Což se mi zdá v době, kdy se na ministerstvu dopravy řeší jak financovat dopravní stavby po roce 2012 jako plýtvání penězi. Pěkný den O. Král

Pane Černý,
rád bych se vložil do diskuze. Když porovnáváte výkupní ceny z VTE a jiných zdrojů, tak buďte objektivní a řekněte občanům také o technologii výroby elektrické energie pomocí spalování biomasy. Kde se využívá kogenerace, tedy spálením biomasy získáme energii tepelnou a elektrickou. Kde elektrická je dotována a tepelná nikoliv.
Pro příklad kotel nového bloku v plzeňské teplárně má jmenovitý tepelný výkon 35 MW, výstupní výkon na svorkách alternátoru je 10,2 MW elektrického a 15 MW tepelného výkonu za turbinou. Pokud si to přepočítáme na dotace, tak ta biomasa nam poskytne o cca 150% více užitečné (tepelné) energie pro vytápění. Pokud by se tato energie vyrobila ve větrnících, tak na dotacích do větrné energetiky zaplatíme 5,5 Kč/kWh. Tedy pouhé porovnání výkupních cen není směrodatné…
A dále, vodní elektrárny a elektrárny spalující biomasu mohou poskytovat regulační energii. Která je právě z důvodu výstavby a následného provozu VTE a slunečních elektr. více spotřebovávána. Vltavská kaskáda denně průměrně dodá 800 MWh elektrické energie na pokrytí špičkového zatížení. Podobně biomasu spalujeme v teplárnách podle potřeby teplárenské sítě. Velké bloky 50 MW spalující biomasu (Tisová, Hodonín, Poříčí) mohou být zařazeny do primární, sekundární regulace a i dalších stupňů regulace. Předseda ERÚ (Ing. Fiřt) na jedné přednášce (je volně na internetu) uvedl, že výstavba VTE v několika příštích letech zvedne náklady na regulaci sítě o 3 miliardy Kč/rok. Regulační energii poskytuje především ČEZ pro ČEPS. Proto také staví dvě nové plynové elektrárny po 840 MW. A bude to ČEZ kdo na tom také vydělá.
Ještě bych doplnil jednu věc k tomu Vašemu porovnání. A to tu, že při spalování biomasy (dřevní štěpky z lesního odpadu) nejvíce zaplatíme za lidskou práci, protože potřebujeme celou řadu pracovníků: nádeníky na tahání větví do štěpkovačů, řidiče aut, nakladačů… V tomto případě jde opravdu o zlepšení zaměstnanosti v regionu, ale v případě VTE a fotovoltaiky zaplatíme především drahou technologii, úvěry u bank. Servis a údržbu provádí dodavatel technologie. S pozdravem O. Král

Dobrý den, jako zástupce firmy VATEC electronics bych chtěl reagovat na tento dotaz. Naše firma již při prvním představení projektu VE Amerika na zasedání zastupitelstva města Kasejovice dne 26.6.2006 nabídla městu návrh příspěvku do městské pokladny. O kterém jsme čekali nějakou diskuzi. Návrh vycházel z konkrétních podmínek v té době a dnes již není nutné se k němu vracet.
Dne 9.5.2008 jsme předložili doporučeným dopisem zastupitelstvu konkrétní nabídku, která zahrnovala příspěvek na vybudování bezdrátového místního rozhlasu 250 tisíc Kč a roční paušální odvod spolu s odvodem každé vyrobené kWh, což by přineslo městu dalších cca 5 mil Kč v průběhu předpokládané životnosti elektrárny. Nikdy jsme nenabízeli ani levnější elektřinu pro občany Kasejovic (v současné době to není prakticky možné) ani popelnice zadarmo, pouze jsem navrhovali, aby peníze, které bychom městu poskytli, byly využity např. na dotování odvozu odpadu nebo na jiné aktivity, které jsou spojeny s ekologií.
Dne 3.11.2009 vyšlo nové Cenové rozhodnutí ERÚ, které snižuje výkupní cenu z větrných elektráren na 2,23 Kč/kWh. Je to již sedmé snížení ceny od r. 2004 a výkupní cena je pro VE je nejnižší ze všech obnovitelných zdrojů a nejméně zatěžuje dotační politiku státu výkupu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Pro zajímavost u malých vodních elektráren vzrostla výkupní cena na 3Kč/kWh, u spalování biomasy vzrostla až na 4,58 Kč/kWh a u bioplynové stanice vzrostla až na 4,12 Kč/kWh. Solární el. energie se vykupuje za 12,89 Kč/kWh a zatím pro ní nebyly dány pro příští rok nové podmínky.
Na závěr bych chtěl všechny, kdo se zajímají o náš projekt, upozornit, že od r. 2007 každé druhé úterý od 16:00 funguje bezplatné konzultační energetické centrum v administrativní budově Agro Kasejovice, kde se můžete dozvědět nejen vše o energetických úsporách, ale také o projektu VE Amerika a VE Danielka.

Dobrý den!
Omlouvám se pozdní reakci, nějak jsem knihu opoměl sledovat. Dnes jsem dostal pokyn z MěÚ. Anketa je tedy nová.

Dobrý den!
Informace je také zde:
http://www.kasejovice.cz/pages/souhrn/info_kasejovice.ph p

Dobrý den!
Web je zřizován především za účelem zveřejňování informací. V prvé řadě úředních dle zákona ale také informací o městě a akcích. Mělo by se jednat vedle Kasejovických novin o další zdroj informací.
Určitě máte pravdu, že informace o připravovaných akcích nejsou ideální. Na druhou stranu většina akcí, které pořádá MěÚ je avizována formou plakátu v části akce nebo v pravém sloupci. U akcí, které pořádá někdo jiný to často tak není. Jde o to, aby se ta informace dostala ke mě, tedy aby mi pořadatel dal požadavek. Pokud to tak je ještě se nestalo, že by informace nebyla zveřejněna. Na základě i Vašeho podnětu znovu požádáme organizace aby tak činily. V současné době se připravuje nová podoba webu, kde bude tomuto tématu věnován větší prostor. Bohužel vzhledem k rozsahu je změna poměrně náročná a tak bude ještě nějaký čas v provozu starý web.

Děkujeme za připomínku. Ode dneška najdete přehled připravovaných akcí v rubrice "Kulturně-společenské centrum", sportovní akce jsou průběžně zveřejňovány v rubrice TJ Sokol. Rozpis hokejbalových utkání najdete na www.hokejbal.cz pod MČR MŽ.

Otevírací doba knihovny je vždy v pondělí 8 - 13 hod.; 16 - 17.30 hod. a v úterý 10.30 -13.00 hod. - viz rubrika "Kulturně-společenské centrum".

například?

Kontakt na pana faráře odeslán na Vaši e-mailovou adresu.

Ano, máte pravdu. Také nás trápí tento úsek.Při výstavbě chodníků projektant stavby tuto část nemohl nezahrnout, nebot zde chodník nebude, ale obslužná komunikace, která bude sloužit jak chodcům tak automobilům, kteří zajíždí k železářství. Proto byla před více jak 2 roky zadána projektová dokumentace na úpravy Jánského náměstí -t.j. od radnice směrem na Blatnou až k domu č.p.42 (po obou stranách komunikace). Projekt je již zhotoven a čeká se jen na vyjádření dotčených orgánů. Další otázkou je finanční zajištění stavby.
Než započne tato stavba, pokusíme se zlepšit schůdnost této části provizorně.
S dalšími dotazy a nahlédnutí do projektu Vás ráda seznámím kdykoliv na radnici.

dominika ma email domca.r@seznam.cz